Když se ticho zlomí není jen výstavou obrazů, ale také průzkumem hranic mezi introspekcí, surrealismem a oslavou života. Výstava představuje tvorbu mladé umělkyně Žofie Eder, která ve svých dílech propojuje hluboce osobní prožitky s univerzálními otázkami lidské existence. Její práce osciluje mezi meditativní reflexí smrtelnosti a oslavou života, mezi tichou introspekcí a hlučnou oslavou přítomného okamžiku. 

​

Výstava je i přes omezený prostor pojata jako průřez tvorby této nadané umělkyně od jejích studií na UJEP v Ústí na Labem, přes studium na AVU v Praze, po její současnou tvorbu. Obrazy lze rozdělit do několika tematických celků: diplomovou práci vytvořenou na UJEP, která v dílech Inflorescence a Like A River nese surrealistické prvky a využívá speciálních výřezů; díla Tiles On The Windowsill a Flowers For The Coffin z období studia na AVU reflektující těžké chvíle spojené se smrtí blízkých osob, ale také momenty radosti, kterou život nabízí. Květinové obrazy odráží tvorbu během umělčina pobytu na Madeiře, kde zachytila krásu přírody a prožitek přítomného okamžiku. Výstava pak vrcholí dvěma plátny ze současnosti.

​

Žofie Eder se inspirovala vlastní zkušeností ztráty a bolesti, které se promítají do obrazů jako tematické vrstvy. Smrt, transformace a hledání harmonie jsou klíčovými motivy, jež se zrcadlí v její práci se strukturami a ornamenty. Ticho a niterná bolest v jejím pojetí přerůstají do barevného spektra života, což připomíná surrealistické pojetí snu jako prostoru pro nečekané proměny a kontrasty. Stejně jako sny u surrealistů, její díla zkoumají podvědomí, transformují realitu a osvobozují emoce. I přes negativní pocity, které v lidech smrt vyvolává, ji Žofie Eder komunikuje pozitivně - až na výjimky tak obrazy vzbuzují pocit hřejivé naděje a bezpečí.

​

Ve velkoformátových obrazech, které kombinují digitální „kostru“ s tradičními výtvarnými technikami, se objevují odkazy na folklor, přírodní motivy i snové obrazy. Inspirace babičkou, malířkou kraslic, se v její tvorbě prolíná s exotickými tvary a rostlinami z Madeiry a Portugalska. Tato spojení evokují dialog mezi tradicí a imaginací. Pestré barvy, bujné tvary a ornamentální kompozice nabízejí intenzivní smyslový zážitek, podobně jako obrazy Joana Miróa či Maxe Ernsta, kde se snové světy prolínají s poetikou každodennosti.

​

Výrazným prvkem výstavy je práce s texturami a vrstvami, které připomínají surrealistické experimenty s materiály, automatismus nebo koláže. Ornamenty, přírodní struktury a meditativní přístup rezonují s introspektivním charakterem díla, zatímco výrazné barevné kontrasty a nečekané kombinace tvarů evokují dynamiku snu. Divák je přenášen od abstraktní exprese k ornamentálním a romantickým prvkům, které v sobě nesou harmonii, hloubku a snovou logiku.

​

Když se ticho zlomí je výzvou k introspekci, meditaci a zamyšlení nad tím, co pro nás znamená bolest, sny, život a krása okamžiku. Žofie Eder svými díly propojuje křehkost lidského prožitku s odhodláním oslavovat to, co máme – tady a teď. Výstava umožňuje pozorovat unikátní vývoj této mladé umělkyně, který divákovi pomáhá nahlédnout do jejího nitra a pozorovat významné životní okamžiky v životě člověka, které “zlomí” všechny dosavadní iluze.

​

Žofie Holečková (*1998), vystupující také pod jménem Žofie Eder, je umělkyně se zaměřením na malbu, grafiku a instalaci. Umění studovala na Art & Design Institut v Praze, Escuela de Arte San Telmo v Malaze, UJEP v Ústí nad Labem,  Faculdade de Belas-Artes na univerzitě v Lisabonu a v současné době dokončuje svá studia na AVU v Praze. Vystavuje od roku 2020, a to jak na skupinových, tak samostatných výstavách. Mezi její skupinové projekty patří například Grafika roku (2019, 2020), Hluboko dole v Galerii Dole v Ostravě (2022) nebo Art Gathering X v Lisabonu (2024). Ze samostatných výstav lze zmínit Flying Mode (2022) nebo Stage of Age (2023).